Níže uvedený seznam nemocí slouží k seznámení lidí s těmito nemocemi a k odstranění jejich často zbytečných obav z těchto nemocí. Rozhodně není návodem jak nemoc diagnostikovat, nebo dokonce jak se snažit nemoc léčit! V případě, že se dostaví obtíže u Vás, či Vašeho miláčka, ihned vyhledejte odbornou pomoc a řiďte se výhradně radami lékařů!
FVR - Rhinotracheitida koček
Oparový virus horních cest dýchacích. Přenáší se vdechnutím infikovaného vzduchu, symptomy se projeví do pěti dnů. Virus zasahuje především koťata. Kotě má trupovaté, zavřené oči, lehkou horečku, kýchá a pokašlává, má výtok z očí a nosu, nemá chuť k jídlu a trpí ztrátou tekutin. V tlamičce a na jazyku může mít afty. Některé kočky následně dostávají zánět průdušek nebo plic. Koťata bývají nakažena asi 14 dnů a měla by být izolována od ostatních koček.
Calicivirus koček
Virus napadající horní cesty dýchací. Je podobný viru FVR. Calicivirus způsobuje vážnější afty a vředy v tlamičce, často je spojen se zánětem průdušek nebo plic. Přes afty v tlamičce kočka špatně přijímá potravu, pro bolesti často vůbec nežere a nepije. Hrozí tak nebezpečí úmrtí ze ztráty tekutin a na podvýživu. Kočku je třeba i přes její odpor opatrně po malých dávkách krmit např. kašovitou stravou pomocí injekční stříkačky a hodně zavodňovat stejným systémem.
Panleukopenie koček
Virus je podobný jako psinka u psů. K infikování dochází dotykem tlamičky s tělesnými tekutinami infikované kočky. Symptomy se dostavují rychle, přibližně za jeden den má kočka vysokou horečku přes 39 stupňů C, neurologické potíže, zvrací žluté zvratky a má žlutavý průjem. Dochází k poškození mozku, rychlé ztrátě tekutin, výraznému snížení bílých krvinek, což může způsobit smrt kočky. Střeva jsou nafouklá, neplní svou funkci, není možné kočce dávat cokoliv k jídlu. Kočka většinou sedí u misky s vodou, chladí se, teplota jde rapidně dolů pod 36 stupňů a kočka umírá.
Chlamydia
Chlamydia není virus, ale bakterie, která způsobuje chronické onemocnění horních cest dýchacích a zánět očních spojivek. Nemoc se často vrací a způsobuje časté opakování nemoci. Kočka kýchá, má opuchlé oči s výtokem, výtok z nosu, horečku a potíže s dýcháním. Tyto bakterie infikují i ptáky, vyjímečně byl zaznamenán případ přenosu na člověka.
FeLV - virus leukemie koček
Vysoce smrtelný virus! Jedná se vlastně o komplex několika druhů příbuzných virů. Způsobuje různé zdravotní potíže od oslabení imunity až po rakovinu. Přenos je buď z infikované matky na plod, nebo pronikne do těla kočky fyzickým kontaktem s tělními tekutinami nakažené kočky. Existuje několik projevů nemoci: kočka začne vykazovat známky nemoci a zemře, nebo se stává nositelem viru, což znamená, že je virem nakažena, přenáší ho na jiné kočky, ale sama nezemře. A nebo prožívá chronické záchvaty nemoci a klidu po dobu měsíců až roků, než nakonec nemoci podlehne. Kočky s tímto virem jsou těžkopádné, mají teplotu, jsou dehydrované, mají zduřelé lymfatické žlázy, trpí chudokrevností a často mají záněty průdušek nebo plic. Kočka v konečné fázi silně hubne, zvrací a má průjmy, může dojít k rakovině lymfatických žláz nebo krve.
FIV - virus imunodeficience koček
Virus je znám poslední dobou, má vztah k viru leukemie koček a k HIV (nemoc AIDS u lidí). Ale lidé, nakaženi virem HIV ho nemohou přenést na kočku, a naopak kočka nepřenese virus FIV na člověka. Virus způsobuje těžkou imunitní nedostatečnost a snižuje počet bílých krvinek. Nezpůsobuje rakovinu. Některé kočky mají horečku nad 39 stupňů C, zápal plic, potíže s dýcháním, špatnou srst a jsou hubené a dehydrované. Trpí nechutenstvím, zvrací, nebo mají krev ve stolici. Všechny lymfatické žlázy jsou zvětšené. Existují však případy, kdy FIV pozitivní kočky vedou zcela normální život. Jejich obranyschopnost je snížena, nesmí být vystaveny stresu, neměly by se pohybovat mezi jinými kočkami. Diagnóza FIV se provádí krevním testem, který je spolehlivý nad 90 procent. Obvykle se provádí dva testy po sobě, aby se vyloučila možnost "falešného negativního" výsledku. Neexistuje žádná léčba této nemoci ani žádné očkování
FIP - infekční zánět peritonea koček
FIP patří ke skupině koronavirů, která dále zahrnuje mnoho jiných druhů, většinou střevních virů, jež nezpůsobují smrt. Může se tedy stát, že při krevním testu se ukáže vysoká přítomnost koronavirů, ale kočka nemá FIP, pouze např. silný průjem. Virus se přenáší dotykem s tělními tekutinami infikované kočky, nebo přenosem z nakažené matky na plod. Pokud kotě zemře hned po narození bez zjevné příčiny, jedná se o syndrom náhlého úmrtí.Virus se usadí nejprve v lymfatickém systému, kde se množí, a přechází do vnitřních orgánů, kde způsobuje zánět a onemocnění. Obvyklým jevem jsou horečky přes 40 stupňů C. Existují dvě formy nemoci, tzv. vlhká a suchá forma. Vlhká = slovem vlhká se popisuje vnitřní situace. FIP virus způsobuje prosakování krevních tekutin a séra z krevních vlásečnic do různých orgánů, což způsobuje hromadění tekutin a záněty. Napadeny bývají játra, slezina, plíce, mozek, oči a lymfatické uzliny. Tělní dutiny jako hrudní a břišní se také plní tekutinami. Přítomnost tekutiny je většinou patrná pohledem či pohmatem. Kočka špatně dýchá, má žloutenku, je dehydrovaná a ztrácí na váze. Většina koček zemře v několika týdnech na zástavu dýchání či srdeční činnosti, pokud se jí naplní plíce tekutinou, vlastně sama sebe utopí. Suchá = stejná jako vlhká forma, jen se v těle kočky nehromadí žádné tekutiny. Je obtížně diagnostikovatelná, je mnohem zákeřnější. Nemocné kočky mohou přežívat celé roky, choroba se rozvíjí pomaleji, protože záněty jsou suché. FIP je velmi těžké diagnostikovat, krevní testy se nespecializují na virus FIP, ale na celý kmen koronavirů. Lékařům často pomůže pomocný test, např. na obsah bílkovin v krevním séru, který je při FIP zvýšený. Spolehlivá diagnóza není možná bez biopsie (odebrání vzorků z tělních orgánů), někdy získáme jistotu až při autopsii (při pitvě). Existuje očkování ve formě nosních kapek, které lze užít pouze v případě, že máme absolutní jistotu, že je kočka zdravá a není ani bacilonosič.
Vzteklina
Nemoc přenosná jak na jiné zvíře, tak na člověka! Jedná se o smrtelné virové onemocnění. Přenáší se kousnutím nakaženým zvířetem, protože virus se vyskytuje ve slinách infik. zvířete. Virus přenáší i divoká zvířata, především netopýr, tchoř, vlk, liška a jiní dravci. Virus proniká do celého nervového systému a cestuje jím, dokud nedosáhne mozku. Inkubační doby se pohybuje v řádu týdnů až měsíců. Typickými příznaky jsou neurologické změny, změny chování, agresivita nebo naopak přílišná přítulnost, rozšířené zornice, ochrnutá čelist se sliněním, ochrnutí nebo záškuby, po kterých nastává smrt. Vzteklinu není možné léčit, očkování existuje. Jediná možnost diagnózy je udělat pitvu a odebrat vzorky mozku na test viru vztekliny.
Toxoplasmóza
Nemoc způsobuje prvok, který je rozšířen mezi divokými zvířaty, lehce postihuje kočky, které tato zvířata loví a jedí jejich maso. Pokud kočka sežere syrové maso, parazité se rozptýlí do svalů a mozkových plen, kde často zůstávají, aniž by způsobili kočce onemocnění. Výkaly takové kočky ale obsahují oocysty (vajíčka) parazita. Lékař stanoví diagnózu, pokud najde oocysty ve výkalech, nebo pokud nalezne protilátky toxoplasmy pomocí krevního testu zvaného titr. Toxoplasmóza ohrožuje především těhotné ženy, způsobuje defekty plodu. Není však důvod k panice a kočky se za každou cenu snažit zbavit. Přenos hrozí dotykem holé ruky s výkaly nemocné kočky, doporučujeme použití rukavic, nebo čištění kočičího WC svěřit po dobu těhotenství jiné osobě. Doporučuje se také čistit záchodek několikrát denně, neboť výkaly se stávají nakažlivými po 36 - 48 hodinách! Nebezpečí poškození plodu je aktuální po dobu prvních tří měsíců těhotenství (stejně jako požívání alkoholu či léků). Zdrojem toxoplasmózy je také syrové nebo nedovařené maso (tatarský biftek, métský salám, apod.). Nebezpečná jsou také dětská pískoviště, kam chodí kálet toulavé kočky. Toxoplasmózu lze léčit, navíc u výhradně bytových koček se téměř neprojevuje.
Borelióza
Boreliózu způsobuje především klíště a jeho příbuzní (např. piják). Klíště má tři vývojová stádia, krev z hostitele sají všichni - larva, nymfa a dospělec. Při přichycení vypouštějí toxiny a způsobují zánětlivou reakci. Přenášejí tak virus lymské boreliózy, virovou meningoencefalitis (zánět mozkových blan a mozku), nebo Hamobartonelózu (parazit červených krvinek), nemoc kočičího škrábnutí (Bratonella bacillioformis). Na Slovensku se můžeme obávat i ricketsiózy- tzv. TIBOLA. Boreliózou onemocní pouze pes, encefalitidou pes i kočka. Nemoci jsou přenosné i na člověka. Borelióza se projevuje bolestí kloubů, tedy kulháním, únavou, nechutenstvím, někdy horečkou. Od nakažení se může nemoc projevit za 2 - 5 měsíců! Diagnóza se zjišťuje z krve. Sající klíšťata vytáčíme doleva a doprava v rukavicích pomocí pinzety, místo dezinfikujeme. Klíště nepotíráme olejem, alkoholem ani éterem! Očkování proti klíšťatům neexistuje, jedná se o očkování proti borelióze, kterou klíšťata přenášejí. Očkování se provádí mimo sezónu, tedy nejlépe v zimě. Existuje účinný homeopatický lék, který klíšťata odpuzuje, který v naší republice není bohužel registrován. Výše uvedený seznam nemocí slouží k seznámení lidí s těmito nemocemi, k odstranění jejich často zbytečných obav z těchto nemocí. Rozhodně není návodem jak nemoc diagnostikovat, nebo dokonce se snažit nemoc léčit! V případě, že se dostaví obtíže u Vás, či Vašeho miláčka, ihned vyhledejte odbornou pomoc a řiďte se výhradně radami lékařů!